Svatojakubská pouť: Od nápadu k realitě

Je brzké jaro. Zima bohatá na přívaly sněhu pomalu ustupuje a bílá pokrývka začíná dostávat trhliny. Venkovní teploty jsou již pravidelně nad bodem mrazu a dělí nás už jen pár dnů od chvíle, kdy se příroda začne probouzet. Toto je obvykle doba, kdy Alici, mou partnerku, nejvíce trápí počasí a roční období. Chybí už jen krůček k procitnutí přírody, krůček k tomu, aby bylo zase vše plné života, ale stále je ještě tak nevlídně a nedá se dělat nic jiného, než trčet doma.  A to je právě ta chvíle, kdy se tak často brouzdá po netu a závidí počasí dovolenkovým destinacím. Jedno nevinné nakouknutí do cestovatelských diskuzí a už mě bombardovala otázkami. „Víš co je Svatojakubská pouť? Nepojedeme do Španělska? S batohem? Na měsíc?“ Nestihám se ani nadechnout a Alice už otvírá záložky s informacemi, které tak hbitě dohledala.

Vydělat, vyřídit a zmizet
V nápadu nás upevňuje právě shlédnutý film The way a je rozhodnuto. Máme čtyři měsíce na to, abychom si na cestu vydělali a zajistili vše potřebné. A není toho málo, protože jsme jen dva studenti s ‚holou prdelí‘, kteří se k tomu všemu chtějí v létě stěhovat za školou do Brna, spolu. Nezbývá nám nic jiného, než zatnout zuby a opřít se do toho. Letní brigády jsou již zajištěny a já se pouštím do práce. Alice se ještě musí prokousat nástrahami zkoušky dospělosti, ale zvládá to na výbornou. 

Rodiče se zatím dovídají o našem ďábelském plánu. U nás to projde v pohodě, což o to. Horší je to ze strany Alice, kterou si doma opečovávají a nedokážou si představit, že vůbec odmaturuje a zmizí do Brna, natož tak aby po zkouškách ještě dva měsíce pracovala a pak se dala na osmisetkilometrový pochod někam do Španěl. Podotýkám, že kdyby rodinní příslušníci věděli o alternativách letní dovolené, brali by tuto možnost všemi deseti. Rumunsko stopem a Ukrajina na kole jsou další možnosti na našem seznamu.

Svatojakubská pouť: Od nápadu k realitě

Španělsko nás přivítalo nádherným počasím
Vše vychází podle plánu a brzy se nám začíná kupit potřebné vybavení. Něco se kupuje, něco se půjčuje, něco se nachází doma jako na zavolanou a bez něčeho se musíme obejít. Přesnější kontury začíná dostávat také trasa Svatojakubské pouti. Na poslední chvíli zajišťujeme průvodce, pečlivě promýšlíme startovní místo i dopravu – leteckou. Pořádné grády nastalé situaci přidává ještě naše stěhování; vše je třeba zajistit před odletem, na poslední chvíli. Hektické montování pohovky poslední noc před odjezdem trefně vystihuje celé dění.

Nedlouho po odletu dosedáme v Barceloně; je začátek srpna. Následující plán zní jasně, ale schází mu celistvé kontury. Chytnout stopa z letiště do Barcy a chytnout stopa z Barcy do Pamplony. To se snadno řekne, ale hůř udělá. Navíc tam schází jakýkoliv záchytný bod v časové i místní linii, neboť pojmy jako ‚dnes‘ a ‚Barcelona‘ či ‚Pamplona‘ jsou při nejmenším neurčité. První plán vychází přibližně po pěti ujitých kilometrech z letiště směrem ke katalánské metropoli. Pákistánec je hodný, projíždí s námi snad celé město, a když nás vysadí, pošle nás přesně na opačnou stranu, než potřebujeme. Už se schyluje k večeru, když se nám podaří najít správný výjezd z města. Ke splnění bodu číslo dva nám výrazně pomůžou home-made cedulky ‚Pamplona‘ a ‚Zaragoza‘, která je po cestě.

V následujících dnech nás několikrát přepadla srážka s realitou, ale o tom až příště.

 

Profilová fotka
Tento článok bol pridaný redakciou magazínu eCESTOVATEL. Ak máte záujem pridať sa k redakcii magazínu, napíšte nám e-mail, alebo zašlite súkromnú správu.