Kulturní zvláštnosti Islanďanů

Island je jedinečný z mnoha důvodů, stejně tak jako ona jedinečnost dosahuje až nepochopitelných mezí. Snad je vše dáno izolací od zbytku světa, snad vikingskými kořeny nebo třeba nedostatkem slunečního svitu a výstředními kulinářskými zvyky, ale faktem je, že se při čtení níže uvedených zajímavostí téměř jistě budete chytat za hlavu, obracet oči v sloup anebo si klepat na čelo. Islanďané a jejich domovina tvoří dohromady uzavřený a naprosto jedinečný svět, do kterého vám nyní pomohu nahlédnout. Zároveň by měl článek sloužit jako vhodný materiál pro ty, kdo se na Island chystají.

Island to odpradávna neměl vůbec jednoduché. Už samotné osídlení je z velkého procenta tvořeno evropskými uprchlíky a vystěhovalci. Zeměpisná poloha Islandu napomáhala těžkým životním podmínkám. Historie mluví o hladomorech, epidemiích, neúrodě a problémech s izolovaností. A jako by toho nebylo málo, ještě je celý ostrov tektonického původu a jeho sopky jsou stále aktivní. Z toho všeho vyrostl nezaměnitelný národ a osobitými zvyky, který se začíná otevírat světu a lákat turisty.

Pozor, ať si nepolámete jazyk
Tím pravým oříškem je už samotný jazyk. Vychází z pravého vikingského jazyka a za všechna ta staletí se změnila snad jen výslovnost. I díky tomu si dokáží Islanďané přečíst staré ságy bez větších problémů. Jenže turista narazí. Mnohdy nevyslovitelné názvy jsou tady na denním pořádku. Zmatkům nepomáhá ani fakt, že je ve slově k samotnému názvu místa vždy připojen i přídavek, který zachycuje účel či druh daného objektu. Pak to vypadá tak, že slova končící na ‚kirkja‘ značí kostely, v názvu ledovce zase nechybí ‚jökull‘ a každé jezero končí na ‚vakn‘. Není jednoduché se to všechno hned tak naučit a výsledkem pak je, že vlastně ani nevíte, jak se to či ono jmenuje.

Kulturní zvláštnosti Islanďanů

Samotní Islanďané pak s jazyky problém nemají. Na ten svůj jsou patřičně hrdí, ale dorozumíte se zde v pohodě anglicky a na školách se ještě hojně učí také dánština.

Kuchyně je jen pro otrlé
Kapitolou samo pro sebe je islandské stravování. Je pochopitelné, že je zde drtivá většina pokrmů postavená na rybách. Ryby jsou v okolních mořích celoročně a v minulosti právě konzumace ryb mnohokrát zachránila celý ostrov před naprostým hladověním. Přesto můžeme chutě Islanďanů považovat za extravagantní. Specialitou je například losos uzený na ovčím trusu. Mezi lahůdky se pak počítají beraní žlázy v syrovátce či vařený ovčí žaludek plněný vnitřnostmi a lojem. Výjimkou není ani vcelku vařená ovčí hlava i s očima.

Výstavní specialitou je pak jistý pokrm ze žraločího masa. Používá se k němu maso ze žraloka grónského, které je bez použití speciální úpravy pro člověka jedovaté. Islanďané jej na šest měsíců zakopávají do země, a jakmile pořádně vykvasí, může se podávat. Nutno však dodat, že se nejedná o žádný tradiční pokrm. Celé to vzniklo spíše náhodou, nicméně turisté si tuto zvláštnost natolik oblíbili, že je na Islandu běžně k dostání.

Kulturní zvláštnosti Islanďanů

Genetika nepřítelem domorodců
Problémem, se kterým se musí Islanďané dnes a denně potýkat, je vysoká pravděpodobnost genetického zatížení. Na celém Islandu totiž žije jen asi 300 000 lidí a ti se mezi sebou množí dlouhá století. Z důvodu izolovanosti na Island přichází naprosté minimum imigrantů, kteří by snížili tuto vysokou míru příbuznosti. Na Islandu se s tím popasovali po svém. Mají detailně zpracované všechny rodokmeny až do 9. století. Na základě toho pak byla vytvořena databáze, kterou mohou Islanďané využít, pokud se obávají vysoké pravděpodobnosti, že se svým partnerem přivedou na svět potomka s různými genetickými poruchami a postiženími.

Také věříte na skřítky?
Pověrčivost a víra místních je pak naprostou perlou. Někdo ji odsuzuje, ale já jsem se setkal spíše s kladnými ohlasy. Ona už samotná víra ve skřítky působí jakoby pohádkově a každý, kdo si o tom něco málo poslechne, má hned pocit, jak je svět krásný. Islanďané velmi silně věří na skřítky, elfy a neviditelné lidi. Velká část zdejších je dokonce viděla na vlastní oči, za což možná může znovu ta izolovanost. V alternativních kruzích totiž obecně panuje názor, že vidět nadpřirozené bytosti je zcela normální. Dokážou to však pouze lidé nezkažení, čistí a takoví, kteří dokáží žít ruku v ruce s přírodou. Toto všechno je na Islandu samozřejmostí.

Kulturní zvláštnosti Islanďanů

Víra v nadpřirozené bytosti je přitom pro místní ožehavým tématem a po dřívějších zkušenostech o ní neradi mluví. Jedná se však o víru velmi silnou. Stavební firmy řeší, kde stavět, aby nenarušily obydlí skřítků, domorodci dávají za okno sklenici s mlékem takzvaně ‚na přilepšenou‘ a hlavní dopravní tepna Ringroad musela být oproti plánům dokonce dvakrát odkloněna, aby nenarušila domov elfů. Víra pramení z vikinských tradic a obecně je v severských zemích alespoň v podvědomí lidí.

Z dalších zajímavostí mi dovolte zmínit například typické alkoholové pátky. V ten den se jednoduše jde pít a cílem je se opít. V jiné dny pak na alkohol téměř nenarazíte. Stejně tak je alkohol dostupný pouze ve specializovaných prodejnách. Kde koho může také zaskočit, že Islanďané neuznávají Kryštofa Kolumba jako objevitele Ameriky. Je obecně známo, že se do Ameriky nejspíše dříve dostali Vikingové severními trasami z části po moři a z části po ledě. Island vyniká také nízkou kriminalitou, díky čemuž si maminky klidně dovolí nechat své dítě v kočárku před obchodem či barem. Na druhou stranu se připravte na všudypřítomnou nedochvilnost.

Profilová fotka
Tento článok bol pridaný redakciou magazínu eCESTOVATEL. Ak máte záujem pridať sa k redakcii magazínu, napíšte nám e-mail, alebo zašlite súkromnú správu.